Není nám to lhostejné!

Představujeme vám iniciaci, jejímž cílem je vyvolat potřebnou změnu myšlení společnosti vedoucí k budoucímu rozvoji celé České republiky a blahobytu jejích občanů. O rozvoji měst a obcí se toho v posledních letech napsalo dost, nicméně debata, dá-li se tak nazvat, je nesmírně mělká, účelová, mnohdy i neodborná. Měli bychom si uvědomit elementární smysl a podstatu rozvoje staveb, který je jedním ze základních pilířů fungující ekonomiky a bohatnutí společnosti jako celku. Co si lze představit pod pojmem rozvoj? Jak může výstavba splácet dluh doby covidové? Jak je možné, že když staví jednotlivec, bohatneme všichni? A proč je nutné definovat vizi rozvoje státu a měst, abychom nechudli? Rozhovor s Radimem Passerem, zakladatelem a CEO společnosti Passerinvest Group, a.s. Přál bych si, aby zde moji synové jednou chtěli žít, říká Radim Passer

Na základě rozhodnutí členské základny Tenisového klubu o přijetí nabídky na vybudování nového areálu podal Tenisový klub LTC v září 2016 podnět ke změně územního plánu pro stávající areál, který byl odeslán na Úřad městské části Praha 4 a Magistrát hlavního města Prahy. O tomto kroku a jeho souvislostech jsme průběžně informovali všechny kompetentní osoby...

Plány zodpovědného stavitele nemohou být nikdy omezené horizontem jednoho nebo dvou let. Musí hledět daleko do budoucnosti. Úvahy nad rozvojem lokality se nemohou také omezovat jen na území, kde stojí neživé budovy. Musí se zaměřovat na město jako celek a na lidi, kteří v něm žijí anebo teprve žít budou. Roky se snažíme být dobrým sousedem pro celé okolí. Diskutovat se všemi o tom, jak bychom měli město rozvíjet a co rozvoj přinese jednotlivým skupinám obyvatel, samosprávě i celé zemi. Protože zvelebování jedné čtvrti se dříve či později projeví i ve čtvrtích okolních, a nakonec v celé Praze.

Na Brumlovce postupem času vzniklo několik sportovišť pro různé věkové kategorie, na kterých je možné (samozřejmě i s ohledem na aktuální opatření a různá omezení) trávit volný čas a dopřát si sportovní vyžití.

Proč ale toto vše zmiňujeme v souvislosti s COVIDem? Investiční náklady na tyto projekty se zdají astronomické, např. navržený rozvoj Dálniční sítě vyjde na 830 mld. Kč; rozvoj VRT na 1 000 mld. Kč a rozvoj Metra na 252 mld. Kč. V porovnání s tím ale současné odhadované ztráty veřejných rozpočtů kvůli COVIDu jen za roky 2020 a 2021 činí řádově 750 až 1 000 mld. Kč.

Rok 2021 tak přináší mnohá očekávání, ať už osobní či celospolečenská. Osobně bychom si jistě všichni přáli návrat k normálnímu životu s co nejméně omezeními. Přesto se nabízí nutnost zamyšlení nad tím, jestli jisté zpomalení a zklidnění, které přinesly důsledky pandemie, nám všem nemohlo poskytnout čas ke správnému nastavení žebříčku hodnot v našich životech.

Praha se svými bezmála 2,7 tisíci obyvateli na km čtvereční stále pokulhává za výše uvedeným rozpětím hustoty evropských měst. Má proto výbornou příležitost k zdravému a dlouhodobě udržitelnému růstu. Musí však připustit výstavbu kombinující právě zvýšení hustoty zalidnění s dobře propracovanou kompaktností a kvalitou.

Po revoluci byl rozvojový význam a potenciál metra značně potlačen a prakticky veškerý důraz na další rozvoj městské hromadné dopravy postaven na tramvajových tratích. Kromě čestných výjimek (dílčích prodloužení linky C na Prosek/Letňany a linky A k nemocnici Motol,ale nedotažení na letiště, snaha zahájit stavbu linky D, ale stále bez platného povolení) je výsledek za posledních 30 let velice tristní.

Problémy dopravní infrastruktury v ČR se v různé podobě přímo či nepřímo dotýkají každého člověka, firmy a celé společnosti. Jako nejpalčivější vnímáme především dobudování Dálniční a silniční sítě a vybudování nových Vysokorychlostních železničních tratí (VRT). Tím samozřejmě neupozaďujeme další druhy dopravy, jako například vodní cesty či leteckou dopravu, ale z hlediska zajištění zásadních vnitrostátních kapacit a flexibility přepravy osob a zboží jsou naprosto klíčové pozemní komunikace a železnice.

Přestože kancelářské budovy všichni známe, plní nejednu skrytou funkci. Není to zdaleka jen místo, kam chodíme vytvářet hodnoty, abychom za ně dostávali výplatu. Většině lidí zůstává skryto, jak výkonným motorem ekonomiky je jen samotná výstavba administrativních budov. Kupříkladu investice do všech po roce 1989 vybudovaných či zrekonstruovaných kancelářských objektů v Praze zvýšily produkci ČR, díky multiplikačnímu efektu, o více než 500 miliard Kč. Za to by se zaplatil celý letošní „pandemický“ schodek státu a ještě by zbylo na bezmála 3letý chod celé Prahy. Další skrytou funkcí kanceláří je zdroj investic do budování, ale i trvalého financování údržby veřejného prostoru, protože především investoři urbánních celků financují s administrativními budovami i rozvoj města v okolí budov. Vybudování a provoz takového veřejného prostoru pak nestojí město, potažmo občany, žádné prostředky. Například u nás v BB Centru město ušetřilo 1,6 miliardy Kč, jež jsme investovali do neziskových projektů.